Novohradsko

Novohradsko tvoří kout jižních Čech, který není tak známý jako nedaleká Šumava, a přesto má velký půvab a zvláštnosti, které přitahují stále více návštěvníků. Naleznete tu přívětivou, klidnou krajinu a prostředí pro vycházky i cyklistické výjížďky. Lesy jsou tu tiché, horské pláně pusté a už jen vzdáleně vzpomínají na zaniklé dřevařské osady. Ale prameny křišťálově čisté vody (snad prý dokonce léčivé) tu vyvěrají stále. Krajina lesnatých kopců, bizarních skalisek, bublavých horských potůčků i rybníčků plných černohnědé rašelinné vody už před více než sto lety očarovala spisovatele Zikmunda Wintera. Není na světě mnoho míst, které se od té doby změnily tak málo, jako právě Novohradsko.

Ústření hradební tvrz, nazývaná Nové Hrady vznikla na základech slovanského hradiště a ve středověku byla významnou pohraniční pevností. Ve 13. století zde byl vybudován vrcholně středověký hrad patřící rodu Vítkovců. Po roce 1620 se Nové hrady stávají rezidenčním městem Buquoyojů.

Asi 1 km od Nových Hradů, v údolí řeky Stropnice se nachází romantický krajinný park v anglickém stylu, nazývaný Tereziino (Terčino) údolí (Teresienthal). Nechal jej vybudovat hrabě Jan Nepomuk Buquoy roku 1756 na popud své manželky, hraběnky Terezie. Podoba parku vychází z tehdy módních romantických myšlenek Jeana-Jacquesa Rousseaua o pobytu ve volné a nespoutané přírodě. Vedle stromů přirozeně v údolí rostoucích byl park osázen exotickými dřevinami. Dodnes se dochovály přes 15 m vysoké cypřiše. Roku 1817 byl zřízen umělý vodopád vysoký zhruba 20 m. Většina staveb na území parku sloužla lázeňským účelům. Nejstarší je lázeňský dům z konce 18. století a Modrý dům z počátku století devatenáctého. Hlavní lázeňská budova a tzv. Švýcarský dům pocházejí z období romantismu 19. století. Dochoval se i starý hamr z konce 18. století. Od roku 1949 je park chráněn jako národní přírodní památka. Park i objekty v něm dochované podléhají také ochraně památkové.

Mezi Novými Hrady a Třeboní se rozkádá národní přírodní rezervace Červené blato. Původní rašeliniště sloužilo jako zdroj suroviny pro místní sklářské hutě. Zůstal tu dodnes zachován jedinečný krajinný ráz tundry, s velmi zajímavou vegetací. Územím rezervace je vedena naučná stezka.

Za návštěvu stojí i nedaleký Žofínský prales, pralesní přírodní rezervace Hojná Voda, popř. okolní vsi (Dobrá Voda, Hojná Voda) a tvrze (Cuknštejn).